Doba renesance přináší osobu císaře Rudolfa II. a sním tzv. Rudolfínskou dobu se svými tajemstvími ze života císaře Rudolfa II. a jeho dvora. Panováním císaře Rudolfa II., vzhledem k tomu, že si zvolil Prahu jako sídelní město (od roku 1583), se pozvedla prestiž Prahy mezi ostatními evropskými městy. Jeho pobyt na Pražském hradě přilákal do Prahy řadu osobností, které spojily svůj pobyt a činnost s osobou panovníka. Jednou z nich byl zejména hvězdář Johanes Keller (1571 – 1630). Je nutné si povšimnout osoby Tycho de Brahe, který byl dvorním astronomem císaře. Dále také osoby tělesného lékaře císaře Tadeáše Hájka z Hájku. Za povšimnutí rovněž stojí hvězdář Giordano Bruno, který byl ve skutečnosti více filozof než hvězdář. Dále to jsou Jan Jesenský ( Jesenius) lékař, který provedl prvou veřejnou pitvu v Praze a maršál císařských vojsk Hermann Christoph Rusworm (1565 – 1605). Obě tyto osoby skončily na popravišti. Jan Jesenský byl popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621 a maršál Rusworm byl sťat v obecní síni staroměstské radnice (29. 11. 1605). Jednalo se o intriku, za kterou stál hrabě Belgioioso. Tato událost se stala 24. července 1605. Pochopitelně, že vyjmenované osoby z obecných hledisek je možné hodnotit pozitivně vůči osobě císaře. Ale u císařského dvora bylo též několik osob, které intrikovaly mezi sebou, ale i též ve vztahu k osobě císaře. Jde zejména o Anglické alchymisty, kteří do Prahy přicestovali v létě 1584. Byli to John Dee a Edvard Kelley. Když se jim na poprvé nepodařilo uchytit u císařského dvora, kroužili kolem českých šlechticů, až se Kelley uchytil u Viléma z Rožmberka, z kterého svými podvody vylákal značnou část peněz. Nutno podotknout, že i Petr Vok z Rožmberka se zajímal o alchymii, stejně jako Rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Závěrem hodnocení poměrů na dvoře císaře je nutné se zmínit o osobě komorníka Filipa Langa z Langenfeldu, narozeného roku 1540 v Tyrolích. V průběhu své služby u císaře byl jmenován císařským radou. Byl obávanou osobou a hlavně mimořádným intrikánem, který z titulu své funkce ovlivňoval výběr osob ke slyšení u císaře. V roce 1609 byl Lang uvězněn, když byly zjištěny skutečnosti o jeho jednání. V průběhu svého uvěznění v roce 1610 ve vězení zemřel. Na počátku roku 1611 postihlo Čechy velké neštěstí v podobě vojska Pasovského biskupa Leopolda. Vojsko postupovalo od jihu Čech na Beroun a pak na Prahu. Pasovští vojáci loupili a páchali různé zločiny na místním obyvatelstvu. V jížních Čechách se jim rázně postavil Petr Vok z Rožmberka, který sídlil v té době v dobře opevněné Třeboni, která odolala několika pokusům o dobití. Vojáci odmítali odtáhnout dokud jim nebude vyplacen dlužný žold, který jim dlužil císař. Ale císař Rudolf neměl nebo spíše nechtěl vyplatit Pasovské vojáky a tak nechal Petr Vok roztavit část Rožmberského stříbrného pokladu a tím pak vyplatil dlužný žold. Rudolfínské období je velice zajímavé, jak po stránce odívání, vojenského umění, tak i tajuplné alchymie a mnohých intrik, které se odehrávaly kolem císaře a jeho dvora.

Šelmberští dvořané Vás mohou do takové doby přenést a dle Vašich představ přiblížit zmiňovanou Rudolfínskou dobu každému divákovi.